V Albánii vás mile překvapí neuvěřitelná pohostinnost místních, která má hluboké kořeny v historii. Stojí za ní albánský zvyk známý jako besa, který říká: „Dříve než majiteli patří dům Bohu a hostu“. Podle některých je besa součástí nepsaného souboru pravidel a obyčejů zvaného Kanunu Lekë Dukagjini, který v zemi koluje od 15. století. Podle jiných je zvyk s Albánií spjat mnohem déle. Ať už za pohostinností Albánců stojí jejich nepsaná pravidla nebo ne, můžete se spolehnout, že vám dveře před nosem nikdy nezabouchnou. Naopak vás přivítají s otevřenou náručí.
Zajímavost: Koluje příběh o městě na severu Albánie, kde lidé protestovali proti výstavbě hotelu, který by je připravil o potencionální hosty.
Kapsáře a drobné zlodějíčky najdete snad v každém větším evropském městě. Proto by vás neměli překvapit ani v Albánii. Stačí se však držet osvědčených zásad, a o své cennosti nepřijdete.
Organizovaný zločin sice Albánii neobchází obloukem, ve většině případech se ale děje pod rouškou noci v místním podsvětí a turistům a obyčejným občanům se vyhýbá. Za nebezpečné se považují pouze odlehlé pohraniční oblasti u Kosova a Černé Hory.
Před cestou do Albánie byste se měli připravit na chaotičtější dopraví situaci. Uvolněná morálka tamních řidičů vás může pěkně vyvést z míry. Přestože jsou v zemi jasně daná silniční pravidla, většina místních je ráda porušuje. Nejčastěji jde o pravidla týkající se předností (například na kruhových objezdech). V takové situaci zjistíte, že vaším nejlepším přítelem na albánských silnicích je klakson. Zvyknout si na mentalitu místních je otázka několika dnů. Jakmile ale jednou objevíte kouzlo Albánie, budete se do malebné perly Jadranu chtít stále vracet.